Teď v sobotu 16. 5. proběhla po celé republice akce na uklízení nepořádku v našem okolí. Každý máme rádi to své okolí v kterém žijeme a snad všichni tam nechceme bordel. Píšu záměrně snad všichni. Protože nebýt této výjimky, by se podobné akce nemusely ani pořádat. U nás v Žehušicích, jsme se s mým synem přidali ke skupině dobrovolníku u místní základní školy. Rozdaly se pytle a vydali jsme se na blízký vrch pokrytý lesem. Tedy přímo lákadlo pro nepořádníky, kteří zde mají útočiště pro své nepořádění. Obaly od sušenek, pet lahve a igelitové pytlíky jsou asi nejoblíbenějším fantem, které po sobě při odchodu z lesa zanechávají. Ale najdou se i takoví, kteří mají potřebu po sobě zanechat něco hodnotnějšího a tak do lesa přitáhnou použitou pneumatiku, starý sporák, nebo torzo televize. Člověk se nestačí divit jejich odhodlání a úsilí. V naší vesnici je sběrný dvůr, další je v nedaleké Čáslavi. Tam to rádi pomůžou i sundat z přívěsu nebo vyndat z auta. To že se pravidelně po vesnici sbírá i elektroodpad, starý nábytek a podobné nepotřebnosti se zmíním jen ze setrvačnosti, protože nevěřím, že by v dnešní době žil ještě člověk, který o těchto místech a prostředcích nevěděl. Skoro třicet lidí prolezlo lesem a nedalekým údolím a za hodinu a půl vysbíralo skoro dvacet velkych pytlů plnych odpadků a samozřejmě i tu pneumatiku o které jsem se zmínil. Pozitivní na tom však je, že rok od roku se nasbírá méně. Blíží se tak pro nás, co v lese místo hub sbíráme igelitové pytlíky od svačit, čas kdy i my se budeme muset ohnout pro nějakou tu houbu, abychom z lesa neodcházeli s prázdnou. Nechám se naschvál překvapit, kolik toho času bude ještě potřeba.